Konec války, oslava vítězství, ale i nové výzvy a překážky – to vše přinesl rok 1945. Jak vypadala tehdejší každodennost a byli jsme spíše hrdinové nebo zbabělci? Můžeme mít stále mír a svobodu, aniž bychom o ně museli bojovat a pečovat?
Odpověď na tyto otázky hledá výstava s názvem NEZAPOMEŇME 80 – Poslední rok války v Královéhradeckém kraji z dílny Paměti národa Východní Čechy. Vernisáž v Černilově proběhne už v úterý 16. září u Pomníku padlých v 10 hodin. Výstava se zde zdrží do 3. října.
Putovní výstava představí 16 příběhů pamětníků z Královéhradeckého kraje. „Naším primárním cílem není pouze oslava vítězství, jde nám také o velmi vážné a bohužel i aktuální poselství. Výstavou chceme apelovat na to, že o svobodu musíme pečovat a bránit ji,“ vysvětlil motivaci k vzniku nejnovějšího počinu vedoucí východočeských dokumentaristů Paměti národa Miroslav Tyč.
Veřejnost se seznámí například s osudem Václava Vaňka, rodáka z Černilova. V posledním ročníku gymnázia pamětníka nacisté nahnali do hradecké Škodovky. Při deseti hodinových směnách, šest dní v týdnu svářel pláty pro německé tanky. Na konci války sledoval vojáky Rudé armády. Sovětská jednotka se totiž usadila na volných parcelách u jejich domu. „Chodili k nám pro vodu. Jejich armádní lékař byl věčně opilý. Jeho manželka ho tahala k nám za vlasy pod pumpu, kropila ho a vyháněla mu opici z hlavy,“ vzpomínal Václav Vaněk pro Paměť národa.