ČERNILOV
Pokud se vydáme jen pár kilometrů severovýchodně od města Hradce Králové, uvítá nás Černilov, největší obec v Královéhradeckém kraji. Černilov se vine v délce několika kilometrů podél Černilovského potoka. Je obklopen mírně zvlněnou zemědělskou krajinou a v případě dobré viditelnosti je odtud krásný rozhled do kraje až k hřebenům Krkonoš a Orlických hor. K Černilovu patří také místní části Bukovina a Újezd.
Podle archeologických průzkumů byla zdejší oblast osídlena již v době bronzové. Později tudy vedla obchodní stezka zvaná Kladská, která směřovala až k Baltskému moři. První dochovaná písemná zmínka z roku 1352 nazývá zdejší obec Schlackendorf. Schlacke znamená „zbytek paliva“ – bylo by tedy možné odvodit název podle osady vzniklé na lesní mýtině po vyklučení lesa. První zápis, kde se o obci mluví jako o Černilovu, pochází z roku 1271. Existují různé možnosti vysvětlení, odkud získal Černilov svůj název. V nejstarší písemné zmínce je vesnice pojmenována Cyrnelow či jinde Czrnyelow (Črnělov). Slovesný tvar „črněl“ znamenal černal, stával se černým. Také by mohl název vzniknout spojením dvou slov, která vyjadřují lov černé zvěře, tedy divočáků. Jiný výklad přisuzuje název obci podle pojmenování Černílova dvora – jména zakladatele statku v místě dnešní obce.
Za vlády Václava II. a Karla IV. byl Černilov královskou obcí. Připomíná nám to i královská koruna s dvěma zkříženými palmovými ratolestmi na současném znaku obce. Černý hřebec na obecním znaku se vztahuje k událostem po třicetileté válce. Protože zde stav obyvatelstva utrpěl válkou, přistěhovali se sem němečtí obyvatelé z Krkonoš a Slezska. Ti dali svému novému domovu vlastní název, Hengstenberg (Hengsten je německy hřebec, Berg je hora – tedy Hřebčí hora). Postupně však splynuli s českým obyvatelstvem a název upadl v zapomnění.
Za uplynulá století došlo k velkým změnám, které s sebou nesl čas. V dalších letech se Černilovem přehnaly války, obec zažila období útisku i útrap, míru i blahobytu. Každá doba přinesla něco nového, ať to byly divoké husitské války, bouřlivá doba pobělohorská, doba národního obrození nebo první a druhá světová válka. Za celý ten čas se původní královská vesnice změnila k nepoznání. Jedno však zůstalo stejné, v obci vždy převládalo zemědělství, řemeslné živnosti a obchod. Významným počinem, který nesmíme opomenout, byl vznik černilovského Vodního družstva v roce 1898. V době své existence se Vodní družstvo stalo největším v Rakousku-Uhersku. Regulací vodních toků na podmáčených a rozbahněných loukách a orné půdě zásadním způsobem ovlivnilo úrodnost a tím i další rozvoj obce. Dlouhá léta zde působily dva velké zemědělské podniky Borek a Beta, nástupci bývalého ZD a státního statku. Dnes jsou v Černilově tři rodinné farmy, společnost HNG Czech, která s několika zaměstnanci a výkonnou technikou obdělává většinu orné půdy a společnost Rolana Újezd. Ta hospodaří na půdě, ale jejím výsledným produktem je elektrická energie z bioplynové stanice. V rámci pozemkových úprav vznikl projekt Územní systém ekologické stability, který do zorněné půdy vkusně zasazuje užitečné vodní plochy a biocentra. Výsledkem je rybník Kaltouz, biocentrum s vodní komponentou Boháčův lesík, mokřad Číbr, záhumení cesta s poldrem, polní cesta s cyklistickým provozem ze Slatiny i biokoridor Malostranská. V současnosti si Černilov udržuje trend moderní obce s plnou občanskou vybaveností. Je zde Masarykova jubilejní základní a mateřská škola, sportovní areál s fotbalovými hřišti, tenisovými kurty, hřištěm na pétanque a dětským hřištěm, Sokolovna, Kulturní a spolkový dům, Místní knihovna, pošta, ordinace praktického a zubního lékaře, prodejny potravin, cukrárna, pizzerie s pekárnou a další služby pro veřejnost. Budova Masarykovy jubilejní základní školy navržená významným architektem Oldřichem Liskou byla sice postavena již v roce 1931, ale pro svou nadčasovost je stále architektonickou chloubou obce. Významnými památkami jsou katolický kostel Nalezení svatého Štěpána a dva evangelické kostely. Tzv. dolní (bývalý augspurského vyznání) slouží už mnoho let jako obecní obřadní síň. V Černilově, Bukovině i Újezdě kvete v současnosti bohatá spolková činnost. Mnoho akcí zde během roku pořádají hasiči, myslivci, fotbalisti, tenisté, chovatelé, mažoretky Creato Černilov, Klub dobré pohody – Klub seniorů, spolek Ulita Černilov s Klubem maminek Dvoreček, Sokol a další. Aby se všichni tito aktivní lidé sešli a vzájemně poznali, vznikla v roce 2019 akce „Černilovské spolčení“, kde se v jednom dni a na jednom místě všichni prezentují, a vše je zakončeno společnou venkovní zábavou. V Bukovině místní obnovili tradiční pouť a je zde aktivní Sokol, v Újezdě zase pořádá celou řadu akcí Spolek přátel Újezda. Černilov se stal vyhledávanou lokalitou pro bydlení pro své občanské vybavení, zdravé životní prostředí a snadnou dopravní dostupnost z krajského města.
K Černilovu patří místní části Bukovina a Újezd.
Bukovina – obecní dům:
Újezd – obecní dům a zvonička:
